Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Lékaři v hradecké nemocnici provedli již přes tisíc asistovaných operací robotem

 
středa, 9. října 2019, 13:59

Lékaři Fakultní nemocnice Hradec Králové provedli od ledna 2016 do současnosti přes tisíc robotických operací. Nejvíce bylo provedeno urologických operací, zejména pro karcinom prostaty. Provedení robotem asistované operace bylo spojeno s výrazně rychlejší rekonvalescencí a kratším pobytem v nemocnici. Robotické operace přinášejí zlepšení kvality operace a snížení rizika komplikací.

„Po spuštění robotického systému do provozu jsme operovali především nádory prostaty, nyní již provádíme i složitější operace  ledvin“ řekl přednosta Urologické kliniky FN HK prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. Specialisté ve Fakultní nemocnici Hradec Králové provedli první robotem daVinci asistovanou urologickou operaci v lednu 2016, koncem ledna 2016 se uskutečnila první chirurgická operace střeva a v červnu stejného roku následovala první gynekologická operace. V dubnu 2018 lékaři provedli první kardiochirurgickou operaci.

Počet robotem asistovaných operací ve FN HK stále narůstá, v roce 2016 jich bylo provedeno 116, o rok později 262. V roce 2018 jich lékaři provedli 356 a letos od ledna do července 264. Do budoucna se uvažuje o pořízení druhého robotického systému a dalším navýšení počtu prováděných výkonů. „Potvrdilo se, že robotické operace přispívají ke zkrácení délky hospitalizace, ve většině případů je možné uvést, že z devíti dnů na tři, evidujeme také menší počet následných komplikací než u běžným způsobem prováděných operací,“ uvedl profesor Broďák.

Robotický systém daVinci je víceramenný operační systém, který simuluje pohyby lidských rukou v těle pacienta. Lékař sedí u ovládací konzole a ovládá pracovní ramena robota. Ty miniaturními vpichy přes kůži a břišní stěnu v břiše pacienta provádějí vlastní operační výkon. V České republice tento robot pomáhá operovat již na deseti pracovištích.

Napsal(a) Fakultní nemocnice HK | Tisková zpráva | Foto Fakultní nemocnice HK
 


 

Kam dál?

Lékařská fakulta v Hradci má nové simulační centrum

úterý, 17. září 2019, 16:30

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové otevřela v části budovy v Šimkově ulici nové simulační centrum, které má...

Další krok k záchraně: Vědcům se poprvé podařilo v laboratoři...

neděle, 15. září 2019, 19:26

Během posledních několika desítek let se zdálo, že příběh nosorožců bílých severních, jež byli dlouhá léta pytlačeni kvůli...

Aktualizováno 23. srpna 2019, 10:42

Fakultní nemocnice se rozroste o novou budovu

pátek, 23. srpna 2019, 11:00

Fakultní nemocnice Hradce Králové začala v minulých dnech stavět nové transfuzní oddělení. Budova za zhruba 140 milionů korun...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.