Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Hlasování v anketě Strom roku začalo. Královéhradecký kraj reprezentuje Rtyňská lípa svobody

 
čtvrtek, 12. července 2018, 09:56

Hlasování v anketě o Strom roku 2018, v němž lidé rozhodnou o stromu s nejzajímavějším příběhem a největší podporou, bylo odstartováno. Listnatý finalista Královéhradeckého kraje roste za místním hřbitovem ve Rtyni v Podkrkonoší.

Anketu Strom roku 2018 pořádá Nadace Partnerství, která pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. V letošním ročníku usiluje o odborné ošetření a postup do evropského kola soutěže dvanáct kandidátů z jedenácti krajů. Letos se ve vztahu k výročí založení Československa jedná o pouze takzvané Stromy svobody, které byly sázeny ve zlomových momentech republiky.

Z šestapadesáti návrhů se probojovalo do finále dvanáct Lip svobody zasazených na oslavu nově vzniklého Československa, konce války nebo v závěru pražského jara na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy.

Rtyňská finalistka

Královéhradecký kraj v letošním ročníku reprezentuje Rtyňská lípa svobody, která roste v areálu Lipka ve Rtyni v Podkrkonoší. Zdejší lípa srdčitá byla vysazena 13. dubna 1919 a obvod jejího kmene měří 237 centimetrů. Tento strom zasadili místní Sokolové, slavnosti se tehdy zúčastnilo žactvo, učitelský sbor, zástupci obce i mnoho místních.

Podle zápisu v obecní kronice se dříve u Lípy svobody konaly různé slavnosti. U příležitosti stého výročí vzniku republiky chtějí usedlíci na tuto tradici navázat a společně příběh jejich lípy oživit.

Hlasování v anketě je zpoplatněné a finance získané pro jednotlivé finalisty se využijí k jejich ošetření či novým výsadbám. Hlasovat je možné do 25. září 2018 a všechny finalisty si můžete prohlédnout na webové stránce ankety Strom roku 2018.

Napsal(a) Tomáš Vodička s využitím TZ | Foto Marek Olbrzymek
 


 

Kam dál?

Na Medové slavnosti zamířily téměř tři tisíce lidí. Soutěžilo se o...

středa, 11. července 2018, 17:18

Hrádek u Nechanic byl dějištěm již druhého ročníku Medových slavností. V průběhu dne se soutěžilo o nejlepší med a medovinu, v...

Oprava Bona publica pokračuje, schodiště znovu obsadí stavbaři a...

středa, 11. července 2018, 12:32

Rekonstrukce historického schodiště Bona publica v Hradci Králové vstupuje do své další etapy. Loni na podzim stavbaři zdivo...

Policisté navštívili taneční klub, zaměřili se na alkohol a drogy

úterý, 10. července 2018, 17:12

V noci ze 4. na 5. července proběhla v jednom hradeckém tanečním klubu policejní preventivní akce zaměřená na držení a distribuci...

Česká inspekce životního prostředí provedla vloni téměř 15 900...

úterý, 10. července 2018, 12:08

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 15 864 kontrol, což je o 19 méně než v roce 2016 (15 883) a uložila 2655...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Na Hradecku se střílelo, zásahová jednotka...

  • FOTO: Tygři a lev, kteří utekli v Bioparku...

  • Nehoda v centru Hradce. Řidič najel na...

  • V Bioparku Štít na Hradecku utekli z klece...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu Masaryka Oliver Heller

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem Hellerem jsem si povídal o graffiti legálním i nelegálním, o historii i budoucnosti graffiti anebo o nově vzniklém portrétu Tomáše Garrigua Masaryka v Bezručových sadech, který maloval právě Oliver.

Z nešetrného sběru a ničení borůvek si můžete odnést tučnou pokutu

Kanadské borůvky se našim lesním chutí rozhodně nevyrovnají. Borůvkové knedlíky jsou navíc nejen s Jizerskými horami neodmyslitelně spjaty. Sběr borůvek může ale přírodě velmi uškodit.

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.