Počasí dnes17 °C, zítra22 °C
Pátek 29. března 2024  |  Svátek má Taťána
Bez reklam

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?

Tak zvaný Orwellův zákon by umožnil Vojenskému zpravodajství umisťovat černé skříňky a sondy k českým poskytovatelům internetu a tím zachytávat naši komunikaci, emaily, aktivitu na sociálních sítích, i jaké internetové stránky navštěvujeme. Vojenské zpravodajství by o nás v podstatě na internetu mohlo číst jako z otevřené knihy, zjistit kdo jsou naši nejbližší přátelé, co nás zajímá, kde nakupujeme a mnohem více. Dle DBAS, Iniciativy Digitální bezpečnosti a soukromí, která v loňském roce přišla s iniciativou za změnu tohoto zákona, by Vojenská rozvědka navíc byla schopna případně i upravovat a blokovat naši komunikaci.

Znění návrhu novely zákona z roku 2017 bylo problematické v několika směrech. Vágně napsaný zákon neustanovil v podstatě žádné hranice, podmínky či restrikce a vojenské rozvědce by tak dával rozsáhlé pravomoci. Jak s nasbíranými daty nakládat, jak je ukládat a zpracovávat, či kdo by k nim mohl mít přístup, též nebylo blíže specifikováno. Navíc odposlechy, které byly původně možné jen se soudním povolením, by se při schválení Orwellova zákona daly provádět pouze s povolením vlády.

ČTĚTE TAKÉ: Kauza Cambridge Analytica zahltila média. Kdo další zachází s našimi údaji?

K Orwellovu zákonu měli připomínky například ministerstva spravedlnosti a zahraničních věcí, Úřad pro ochranu osobních údajů či Bezpečnostní informační služba (BIS). K novele se již dříve negativně vyjádřili také Svobodní a Piráti. Dle vyjádření Ondřeje Profanta, poslance za Pirátskou stranu a předsedy Podvýboru pro e-Government, je hlavním problémem plošnost opatření. Zpravodajci budou potřebovat fyzický přístup do systému, tedy přípojku do sítě. Přístup do sítě navrhuje ministr obrany a schvaluje Vláda ČR, což je „v kontextu aktuálních kroků vlády a zasahování do silových rezortů velkým nebezpečím.“ Dle poslance je tak zákon „nebezpečným precedentem v zásahu do soukromí.“

I přes výhrady k této novele ze strany některých ministerstev a politických stran se dle vyjádření Ministerstva obrany „žádné zásadní změny oproti znění z loňského roku nepředpokládají.“ Návrh novely zákona o Vojenském zpravodajství je v současné době ve vnitroresortním připomínkovém řízení a Ministerstvo obrany přikročí k předložení návrhu novelizace vládě po ukončení tohoto řízení.

Piráti: Stále převládá trend nesmyslně zpřísňovat unijní legislativu

Ministerstvo obrany spatřuje důležitost této novely zákona v umožnění vybudovat Národní centrum kybernetických sil, které by dle Ministerstva obrany plnilo „důležité úkoly zajištění obrany a bezpečnosti České republiky jako člena Evropské unie a Severoatlantické aliance.“ S tímto centrem počítá také Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období 2015 až 2020, jenž vstoupil v platnost na jaře 2015. Důležitost tohoto centra spočívá především ve schopnosti podpořit Armádu ČR v zahraničních operacích a zajistit aktivní obranu kybernetického prostoru a kritických informačních infrastruktur.

Úprava zákona o kybernetické bezpečnosti je tedy nadále pravděpodobná a to nejen kvůli neustále se vyvíjejícím technologiím a hrozbám s nimi spojenými, ale také kvůli závazkům v rámci EU a NATO. V červnu 2016 na Varšavském summitu členské státy uznaly kyberprostor jako další doménu k již existujícím doménám vody, země, vzduchu a vesmíru. To znamená, že státy se musí snažit zmenšit riziko napadení této domény a v souvislosti s tím řešit kybernetickou obranu. Nicméně jak přesně novela zákona musí vypadat určeno není a dle Pirátů v České republice „stále převládá trend nesmyslně zpřísňovat unijní legislativu a veškeré negativní prvky přitom alibisticky svalovat na EU nebo jiné mezinárodní instituce.“

V jaké formě bude novela zákona v budoucnu schválena je otázkou. Jisté však je, že pokud novela nepřinese zásadní změny k lepšímu oproti původní verzi z roku 2017, Piráti  budou hlasovat proti ní. „Jsme proti tomu, aby o odposleších a sběru dat rozhodovala vláda, protože současný zákon zasahuje do ústavních svobod.“ Kybernetická obrana dle názoru Pirátů nevyžaduje plošné odposlechy obyvatel. Odposlechy by v případě nutnosti měly být cílené a „precizně vyargumentované před soudem,“ říká Profant.

Vadilo by vám zavedení "Orwellova zákona"?

Celkem hlasovalo1 čtenářů

Autoři

Štítky Orwellův zákon, Piráti, Vojenské zpravodajství, legislativa, zákon, vláda, Česká pirátská strana, Poslanecká sněmovna ČR, Ministerstvo obrany České republiky, Evropská unie, Čapí hnízdo, Česko, NATO, Ondřej Profant

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.