Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

GLOSA: Lukáš Dvořák aneb malý velký muž

 
čtvrtek, 20. září 2018, 10:57

Byla středa 20. září 2017, poledne… spokojeně jsem se zakousl do pizzy, když se ozval telefon. Ne, to fakt nechcete, když už konečně sedíte u vytouženého oběda. Jenomže na displeji svítil Libor Matoušek a tomu se pak dovolat zpátky je někdy nadlidský úkol (jo, jsme stejní). A tak jsem zmačkl zelené tlačítko. Než mi stačil říct jediné slovo, zahrnul jsem ho nejapnými vtípky… prostě to tak někdy máme… Jenomže on se nezasmál a dost těžce mi oznámil, že Luky už není. Že jeden z našich nejbližších přátel – Lukáš Dvořák, toho času šéfredaktor Budějcké Drbny - zemřel. Trvalo mi dobrých pět minut, než jsem pochopil, co ta slova znamenají.

Byla to pořádná ťapka. Věděl jsem, že na tom není zdravotně dobře, ale byl to velmi silný bojovník, který se nehodlal vzdát. Ukazoval nemoci prostředníček, věřil jsem, že se dostane přes všechno. Ještě dva dny před tím hrozným dnem jsme spolu komunikovali, probírali hloupou politiku, smáli se kravinám. Kdybych jen tušil, jak na tom je… řekl bych mu, že ho mám fakt rád. Ale někdy netřeba slov, on to věděl.

S Lukášem nás pojil stejný cíl – vyšvihnout Drbnu mezi nejlepší. On tím projektem skutečně žil, snad nikdy jsem neviděl člověka, pro kterého by práce byla až tak velkou vášní. Totálně ho to pohltilo. I díky tomu server rostl, to srdce prostě bylo znát.

Rád vzpomínám na naše věčné špičkování. Třeba když jsme si navzájem postěžovali na všechno možné, přičemž Lukáš to většinou zakončil slovy: „Si taky furt jenom stěžuješ.“ Nebo jeho oblíbené: „Dřu jako kůň a ty hov** děláš.“

Později se naše profesní cesty malinko rozešly, když skončila tištěná Drbna a já naplno přesedlal k PR. Přesto jsme spolu byli v kontaktu snad každý den, protože už jsme dávno nebyli kolegové, ale především dobří PŘÁTELÉ. A jsme jimi furt, jelikož není den, kdy bych si na toho čerta nevzpomněl. Chybíš mi, tygře!

Lukymu jsem věnoval skladbu na svém debutovém sólovém EP, které vyšlo v prosinci minulého roku. Jmenuje se Little Big Man:

Napsal(a) Václav Votruba
 


 

Kam dál?

Piletice a Rusek spojí s Hradcem Králové nová cyklostezka

čtvrtek, 20. září 2018, 08:07

Nová cyklostezka, která s Hradcem Králové propojí místní části Piletice a Rusek na severu města, by se mohla začít stavět ještě...

Dotace na kotle v hradeckém kraji zájemci vyčerpali za 22 vteřin

středa, 19. září 2018, 19:33

Dotace na výměnu neekologických kotlů na tuhá paliva v Královéhradeckém kraji dnes zájemci vyčerpali za 21,5 vteřiny. Příjem...

Za dílo budete muset zaplatit, i když se na ceně nedomluvíte

středa, 19. září 2018, 07:55

Domluvit se na ceně toho, čemu se říká dílo, bývá složité. Dílem může být stavba či rekonstrukce domu nebo bytu, výroba nábytku...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.