Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

FOTO: Divocí koně v hradecké lokalitě Na Plachtě poprvé vstupují do lesa

 
úterý, 14. srpna 2018, 10:10

Východní Čechy se staly prvním místem v České republice, kde se pod dohledem odborníků z řad botaniků a zoologů experimentuje s přirozenou pastvou v nížinném lese. Stádo divokých koní, kteří se od zimy pasou v hradecké lokalitě Na Plachtě, může nově využívat také několik hektarů lesa.   

Tuzemskou  přírodu stovky tisíc let formovaly základní přírodní jevy. K těm nejzásadnějším kromě občasných požárů vždy patřila i stáda velkých kopytníků. Ti totiž zásadním způsobem ovlivňují vegetaci - stromy a rostliny, na které je vázán hmyz, který zase potřebují ke své existenci ještěrky, žáby, ptáci i netopýři. Poslední tisíce let říši rostlin vládli spolu s ohněm, vodou, mrazem a větrem zejména divocí koně, pratuři, zubři, losi a jeleni, v mokřadech navíc ještě bobři.

Jenže pak do pradávných přírodních procesů razantně zasáhl člověk a zejména ten “nejmodernější”. Řeky zreguloval, mokřady odvodnil, původní druhy kopytníků v přírodě vyhubil a někdejší přirozené bezlesé “prapastviny” rozoral na pole nebo rovnou zastavěl sklady. „Nastala doslova genocida,  kdy se řada původně hojných domácích druhů začala stěhovat - nejčastěji bohužel rovnou na seznamy druhů vyhubených, nebo kriticky ohrožených. Poslední druhově bohaté střípky původní přírody, které se dochovaly do dnešních dnů, navíc ohrožuje zarůstání agresivní vegetací, která se vlivem chybějících přírodních faktorů doslova urvala ze řetězu,” říká David Číp z ochranářské organizace JARO Jaroměř, která spravuje pastevní rezervaci Na Plachtě v Hradci Králové.  

Do boje s agresivními a nezřídka i cizokrajnými invazivními druhy trav i dřevin proto ochránci přírody již desítky let v různých biotopech nasazují nejen ruční kosy, sekačky, motorové pily nebo stáda ovcí a koz, ale místy dokonce i tanky, buldozery. Od roku 2015 se v péči o krajinu začaly znovu používat původní druhy kopytníků.  První pastevní rezervace vznikaly od roku 2015 výhradně na místech, která si udržela stepní či bezlesý charakter. - nejčastěji v bývalých vojenských prostorech nebo na mokřadních loukách udržovaných traktory. Až v Hradci Králové, ale divocí koně poprvé vstupují do lesního prostředí.

„Východní Čechy se staly prvním místem v České republice, kde se experimentuje s přirozenou pastvou na mokřadních loukách, v rákosinách, na písčinách či dně vypuštěného rybníka, a nyní dokonce i v lese. Divocí koně z Exmooru v Hradci Králové mají nově k dispozici také první dva hektary listnatého lesa v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové,“ vyjmenovává Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina. A doplňuje: „Skvělé výsledky s přirozenou pastvou divokých koní, praturů a zubrů máme v České republice zatím z lesostepí bývalého vojenského prostoru Milovice, a proto jsme s napětím očekávali, zda se tato zvířata osvědčí i v jiném přírodním prostředí.“

„Koně se zpočátku v lese desítky let ponechávaném v bezzásahovém režimu vyhýbali, ale posledních čtrnáct dní do něho konečně začali vstupovat a pasou se v něm dokonce čím dál častěji, patrně možná i díky chladivému stínu který jim poskytuje.” popisuje zooložka Agentury ochrany přírody a krajiny Blanka Mikátová.  

V budoucnu bude pastva divokých koní v lesním prostředí probíhat také v Národním parku Podyjí, kde je les součástí pastviny v lokalitě Havraníky. Zvířata se tam však začnou pást až v příštích letech, zatím spásají místní vřesoviště.

Právě propojení lesa a nelesních stanovišť je podle odborníků v rámci pastvy velkých kopytníků klíčové. Hranice mezi lesem a bezlesím totiž v přirozeném prostředí byla velmi volná a oba světy se prolínaly. Ostré vymezení mezi nimi vytvořil až člověk, a to především v průběhu několika posledních desetiletí intenzivního zemědělství a lesnictví.

Vědci z Akademie věd, Muzea Východních Čech, Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a dalších vědeckých institucí budou nyní Na Plachtě zkoumat, jak se vliv divokých koní projeví v druhové rozmanitosti vegetace a stavu lesního porostu, ale i místních písčin a vřesovišť.

Tisková zpráva | Foto Kamil Hromádka
 


 

Kam dál?

Česko zasáhnou vedra a po nich silné bouřky

pondělí, 13. srpna 2018, 09:47

Vedra a po nich silné bouřky právě dnes, v pondělí 13. srpna, zasáhnou Česko. Vedra postihnou celou republiku, bude až 34 stupňů...

Za odpor proti okupaci Rýchor před 50 lety padaly v KRNAP hlavy

neděle, 12. srpna 2018, 15:07

Letos 21. srpna uplyne 50 let od chvíle, kdy se u přírodní rezervace na hřebenu Rýchor v Krkonoších usadila okupační sovětská...

Lidská strava může daňky klidně i zabít, varuje správce obory Holedná

neděle, 12. srpna 2018, 09:35

Před vstupem do areálu oblíbené brněnské obory Holedná najdete velkou ceduli s nápisem “Zákaz krmení zvířat”. Přesto se najde...

Hasiči kontrolují dodržování mimořádných opatření vyhlášených kvůli...

pátek, 10. srpna 2018, 11:32

Dlouhotrvající sucho spojené se zvýšeným počtem požárů, při kterých musí hasiči denně zasahovat, vedlo k vyhlášení období...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

FOTO: Z povalování na pohovce do nabušené show od Bastille, která rozdunila Karlín

Britská skupina Bastille v čele s Danem Smithem získává v posledních měsících ohromnou porci pozornosti a vděčí za ní hitu Happier, který utvořili společně s producentem Marshmello. Nejen tento, ale i spoustu dalších hitů skupina předvedla s účastí dvou předskokanů ze samého ostrova.

Jogurtové nápoje? Cukr vede nad ovocem

Praktická jogurtová svačina, na kterou nepotřebujete lžičku. To je asi hlavní výhoda kysaných nápojů oproti klasickým jogurtům. Pokud by byly k dostání neslazené, patřily by jogurtové nápoje k vítaným složkám jídelníčku. Ovocné jogurtové nápoje z nabídky běžných obchodů však obsahují velké množství cukru i přídatné látky. S ovocem většina z nich příliš nepočítá – tvoří jen jednotky procent obsahu.

Celní správa zajistila 33 kilogramů nebezpečného hovězího masa, to mělo skončit v jedné z českokrumlovských restaurací

Celní správa zastavila 12. února v Českém Krumlově osobní auto. Při kontrole příslušníci hlídky mobilního dohledu zjistili, že v kufru je uloženo několik desítek kilogramů syrového hovězího masa. Cizinec, který vozidlo řídil, k nákladu nepředložil žádné doklady.