Sametová revoluce začala v Hradci 20. listopadu

Podle Jaroslavy Pospíšilové z Muzea východních Čech to v Hradci Králové byli divadelníci, kteří spolu se studenty dění ve městě rozhýbali. "Setkání zástupců divadel v Praze se zúčastnili také režisér hradeckého Divadla Vítězného února Oldřich Kužílek a dramaturg Jaroslav Etlík. Informovali Hradec a 20. listopadu se tady divadelníci rozhodli, že půjdou do stávky. Večer se před hradeckým divadlem sešlo několik desítek lidí," řekla ČTK Pospíšilová.

Jeden ze studentských vůdců listopadové revoluce v roce 1989 v Hradci Králové Jindřich Vedlich řekl, že v ten samý den, 20. listopadu, založili vysokoškoláci stávkový výbor. V úterý 21. listopadu se pak studenti sešli u zimního stadionu, odkud se vydali ulicemi na tehdejší Žižkovo náměstí (dnes Velké náměstí) v historickém centru města.

Podle dobových informací se po několika metrech průvod změnil v několikatisícový dav. Studenti na náměstí přečetli, proč stávkují a co chtějí. Od té doby se na Žižkově náměstí konaly demonstrace denně až do generální stávky 27. listopadu. "Shromáždění se konala také kolem zvolení Václava Havla československým prezidentem (29. prosince)," řekla Pospíšilová.

Hradec byl považován za rudou baštu

Hradec Králové za minulého režimu byl považován za "rudou baštu" s množstvím symbolů komunistického režimu v ulicích města. Ještě 23. listopadu u pomníku Klementa Gottwalda na dnešním Ulrichově náměstí (dříve Gottwaldovo nám.) byl při příležitosti 93. výročí jeho narození položen věnec za přítomnosti zástupců režimu. Šlo o dlouho připravovanou akci. Vedoucí tajemník OV KSČ v Hradci Králové Antonín Bosák u pomníku odsoudil stávkové hnutí na hradeckých vysokých školách.

Podle Pospíšilové bylo Občanské fórum (OF) ustaveno v Hradci Králové 23. listopadu, později se do čela krajské OF dostal Josef Vágner, který byl do roku 1983 ředitelem zoo Dvůr Králové nad Labem. "Objevují se názory, že se sametová revoluce v Hradci Králové rozjížděla pozvolna. Myslím si ale, že zpoždění oproti Praze bylo tady stejné jako v jiných větších městech," řekla ČTK Pospíšilová.

Proběhla velká generální stávka

Podle Vedlicha byla po 17. listopadu 1989 v Hradci Králové stále velmi aktivní Státní bezpečnost (StB), která některé studentské vůdce dokonce zadržela. A fakultní výbor Socialistického svazu mládeže (SSM) na Pedagogické fakultě pokračoval v "tvrdé Husákovské linii".

"Zlomilo se to v podstatě až zvolením Václava Havla československým prezidentem (29. prosince 1989). Do té doby se estébáci drželi, prorežimní síly byly velmi aktivní. Některé z nás estébáci zadrželi, chodili nám výhrůžné anonymy," řekl Vedlich. Účast na dění roku 1989 považuje za nejdůležitější ve svém životě.

Dalšími významnými událostmi v Hradci Králové do konce roku 1989 byla generální stávka 27. listopadu, kdy se okolo poledne na tehdejším Žižkově náměstí sešlo více než 20.000 lidí na podporu požadavků studentů a Občanského fóra. Další významnou událostí bylo 3. prosince vytvoření lidského řetězu mezi Hradcem Králové a Pardubicemi.

Účastníky akce vozily na dvacetikilometrový úsek hlavní silnice mezi městy také autobusy městských dopravních podniků a závodů ČSAD. K připomínaným událostem patří také až čtyři metry široká a asi 20 metrů dlouhá zeď z papírových krabic, která vznikla na tehdejším Gottwaldově náměstí (dnes Ulrichovo nám.) 12. prosince.

Postavili ji vysokoškoláci a středoškoláci, aby vyjádřili nesouhlas s pomalým postupem vyšetřovací parlamentní komise událostí 17. listopadu. Zeď vydržela stát několik dní, hlídali ji studenti. Na náměstí tehdy sídlil okresní výbor KSČ, vedení města a ústředí krajského Sboru národní bezpečnosti (SNB). Socha Klementa Gottwalda byla odstraněna v lednu 1990.