Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

U Hořic by měla vyrůst nová továrna.Ta nabídne více než 150 pracovních míst

 
úterý, 1. října 2019, 14:01

O průmyslovou zónu v devítitisícových Hořicích na Jičínsku má zájem strojírenská společnost ORT Nový Bydžov. Na poli o rozloze 3,4 hektaru v sousedství textilky Mileta Hořice by chtěla za zhruba 360 milionů korun vybudovat závod pro 150 až 200 pracovníků. Město nyní s firmou vyjednává o podmínkách prodeje a ceně za pozemky.

Průmyslovou zónu, která leží u hlavní silnice z Hradce Králové na Jičín a Liberec, město nabízí investorům mnoho let. V polovině letošního roku radnice vypsala záměr prodeje celé zóny. Nabídku podala jen ORT Nový Bydžov. Její představitelé na schůzce se zastupiteli uvedli, že by závod v Hořicích mohl vzniknout do tří let. Postupně by podle nich mohlo ve výrobě najít práci až 150 lidí a v administrativě 50 lidí.

ORT Nový Bydžov má nyní přes 50 zaměstnanců a vyrábí a vyvíjí hlavně různá strojní zařízení, zejména jednoúčelové stroje. Zabývá se také montážemi a stěhováním strojních zařízení a obráběním. Stroje dodává například výrobcům v automobilovém či potravinářském průmyslu. Letos firma očekává obrat kolem 120 milionů korun, který by do roku 2025 chtěla postupně zvýšit na 200 milionů.

Firma městu za pozemky nabídla cenu 70 korun za metr čtvereční, zatímco znalecký posudek určil cenu 360 korun za metr čtvereční. Právě o ceně a jejím případném zvýšení se podle místostarosty Poura vedou jednání s firmou.

V minulosti měla o zónu za Miletou zájem italská firma Bag Snacks, která v ní chtěla postavit závod na výrobu slaného pečiva. Problémem využití zóny však bylo vedení kabelu vysokého napětí, což město letos vyřešilo jeho přeložkou. Zaplatilo za ni téměř dva miliony korun.

Napsal(a) ČTK | Foto ORT Nový Bydžov
 


 

Kam dál?

Dvůr Králové koupí od Arrivy za deset milionů autobusové nádraží

pátek, 27. září 2019, 14:30

Šestnáctitisícový Dvůr Králové nad Labem koupí od autobusové společnosti Arriva Východní Čechy areál místního autobusového...

Tendr Hradce Králové na dopravní systém vázne. Hradec kvůli tomu může...

středa, 25. září 2019, 11:51

Více než čtyřistamilionový tendr Hradce Králové na pořízení inteligentního dopravního systému vázne. Po námitkách dvou firem se...

Aktualizováno 24. září 2019, 17:40

Hradecký kraj dá nemocnicím na ztrátový provoz dalších 84 milionů

úterý, 24. září 2019, 17:30

Královéhradecký kraj chce nalít do krajských nemocnic dalších 84 milionů korun na pokrytí ztrátových nemocničních oddělení....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.