Hradecký kraj chce vznik Výzkumného institutu genofondů

"Podstatou je, že dojde k osamocení výzkumné sekce, která je nyní součástí zoo," řekl novinářům radní Klíma, který je také členem správní rady zoo. Předpokládá, že pod Výzkumný institut ochrany genofondů přejdou odborníci, kteří pracují nebo spolupracují v dvorské zoo. Ředitel vzejde z výběrového řízení.

"Zoo Dvůr Králové se řadu let zabývá výzkumem ochrany genofondu ohrožených druhů živočichů. Osamostatněním výzkumu v institutu se získá větší prostor pro spolupráci mezinárodních projektů. Založením institutu zvýšíme intenzitu činností pro zachování rozmanitosti života," uvedl Klíma. Dvorská zoo se specializuje na Afriku, velmi úspěšná je v chovu žiraf, zeber a zvláště pak kriticky ohrožených nosorožců.

Posláním institut, který bude samostatným právním subjektem, bude vědecký i aplikovaný výzkum zaměřený především na ochranu genofondů a ochranu ohrožených zvířecích druhů v místě jejich přirozeného výskytu i mimo něj. "Vedení královédvorské zoo této instituci bude zadávat a hradit náklady na výzkum. Institut sám však bude usilovat o dosažení vědeckých grantů, dotací či nadačních a sponzorských prostředků," uvedlo hejtmanství v tiskové zprávě.

Dvorská zoo dlouhodobě usiluje o záchranu volně žijících populací nosorožců v Africe. Snaží se například o rozmnožení severních nosorožců tuponosých pomocí umělého oplodnění a v současné době vrcholí přesun pěti nosorožců dvourohých do národního parku Akagera ve Rwandě. Dlouhodobým projektem je také monitorování volně žijících zvířat, například tahu hus divokých, které vlivem klimatických změn přesouvají svá hnízdiště ze severu Afriky na jih Evropy.

Zoo ve Dvoře Králové byla otevřena v roce 1946 a v Královéhradeckém kraji k nejvyhledávanějším turistickým cílům.