Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ožrala, feťák, kurevník. Na vrata Havlovy chalupy na Trutnovsku někdo nastříkal hanlivé nápisy

 
čtvrtek, 10. října 2019, 15:32

Na vrata chalupy bývalého prezidenta Václava Havla na Hrádečku na Trutnovsku někdo v noci na dnešek nastříkal hanlivé nápisy. Případem se zabývá policie, řekla dnes mluvčí krajské policie Eva Prachařová. Škoda nebyla zatím vyčíslena. Na případ upozornil Deník.

"Dozvěděli jsme se o tom dnes. Policie zahájila trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci sprejerstvím. Pachateli hrozí až rok vězení," řekla Prachařová. Podle ní se událost stala v době od středečního večera do dnešního rána. Na vrata chalupy někdo napsal "ožrala, feťák, kurevník". "Po příjezdu na místo hlídka zjistila tři nápisy bílou barvou, které tam nasprejovala dosud neznámá osoba. V současné době hlídka událost dokumentuje, shromažďuje další stopy z místa a informace o možném pachateli," uvedla Prachařová.

Bývalý prezident a dramatik Václav Havel zemřel na své chalupě na Hrádečku 18. prosince 2011 ve věku 75 let. Hrádeček nazval svým existenciálním domovem. Chalupu koupil Václav Havel v druhé polovině 60. let, později tam vznikala Charta 77 či petice Několik vět. Havel na Hrádeček často jezdil i jako prezident, například v roce 1999 tam dorazil tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan.

V minulých dnech vzbudil v souvislosti s Hrádečkem pozornost záměr Dagmar Havlové vybudovat v lokalitě apartmánový komplex a muzeum Václava Havla. Pro výstavbu je nutná změna územního plánu, o níž Havlová požádala. Území, na němž by mohly apartmány stát, je takzvanou evropsky významnou lokalitou zahrnutou do soustavy Natura 2000.

"Jako majitelka rozsáhlých pozemků mám do budoucna záměr tyto pozemky zhodnotit. Sousedů ani chalupy na Hrádečku a jejího bezprostředního okolí se to nikterak nedotkne," uvedla v pondělí Havlová pro Českou televizi.

Napsal(a) ČTK | Foto Robert Feješ
 


 

Kam dál?

Policie na Trutnovsku odhalila rozsáhlou pěstírnu marihuany

středa, 9. října 2019, 11:57

Policisté na Trutnovsku odhalili rozsáhlou pěstírnu konopí indického setého určeného na výrobu vysoce kvalitní marihuany. Na...

Ve věku 67 let zemřela signatářka Charty 77 Hana Jüptnerová

úterý, 8. října 2019, 12:31

Ve věku 67 let dnes po dlouhé nemoci zemřela pedagožka a signatářka Charty 77 Hana Jüptnerová z Vrchlabí na Trutnovsku. ČTK to...

Rozhlednu Jestřebích horách čeká demolice, plánuje se ale nová

sobota, 5. října 2019, 19:37

Více než 50 let starou rozhlednu na nejvyšším vrchu Jestřebích hor Žaltmanu čeká demolice. Nahradí ji nová rozhledna, kterou má z...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.