Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Město letos vyčlenilo peníze na tři velké projekty. Ani jeden z nich se ale nestihne

 
neděle, 15. září 2019, 14:18

Hospodaření stotisícového Hradce Králové skončilo v pololetí přebytkem 306 milionů korun. V kladných číslech byl rozpočet hlavně díky dosavadním nižším investičním výdajům. Investice dosáhly 67 milionů korun, tedy zatím pouze šesti procent z celoročního záměru ve výši téměř 1,2 miliardy korun. Vyplývá to z výkazu pololetního hospodaření města. Celkové příjmy Hradce Králové v pololetí dosáhly 1,34 miliardy korun a výdaje 1,03 miliardy korun.

V letošním rozpočtu jsou jako hlavní investice zahrnuty rekonstrukce Základní umělecké školy Střezina s výdajem 210 milionů korun a výstavba fotbalového stadionu s výdajem 250 milionů korun. Ani jednu tuto stavbu však město letos nezahájí. Nepostaví ani lávku přes Labe, na niž má v rozpočtu připraveno 61 milionů. U ZUŠ Střezina město dělá nový projekt a u stadionu a lávky nyní běží opakované tendry na výběr stavební firmy.

Z dosud provedených investic město nejvíc zaplatilo za zahájenou rekonstrukci ulice k Labi a části ulice Machkova s výdajem přes 11 milionů korun. Za dvě cisterny pro dobrovolné hasiče zaplatil Hradec 14 milionů a přes pět milionů korun činila platba na rekonstrukci Muzea východních Čech. Většinu z provedených investic město obvykle platí ve druhé půli roku.

Město v prvním pololetí dál snížilo své zadlužení, celkový objem úvěrů zmenšilo o 46 milionů korun na 556 milionů. Ještě na konci roku 2013 byl Hradec zatížen dluhem 842 milionů korun.

V celoročním plánu počítá upravený rozpočet města zatím s příjmy 2,19 miliardy korun a výdaji 3,29 miliardy. Schodek má podle plánu činit 1,1 miliardy korun. Jako v minulých letech však lze čekat, že saldo rozpočtu bude nakonec třeba i kladné, protože město zcela jistě nenaplní plánovaný objem investic. Například loni v pololetí Hradec Králové předpokládal roční schodek přes 1,1 miliardy korun, ale skutečností za celý rok 2018 byl kladný výsledek rozpočtu plus 60 milionů korun.

Napsal(a) ČTK
 


 

Kam dál?

FOTO: V Hradci hořel byt. Hasiči museli evakuovat desítky lidí

neděle, 15. září 2019, 11:09

Včera odpoledne vyjížděli profesionální hasiči k požáru panelového bytu v Jungmannově ulici v Hradci Králové. Jednotky hasičů...

Sobotní program dožínek je naplánován do podvečerních hodin

sobota, 14. září 2019, 14:00

Plocha kolem Malšovického fotbalové stadionu a u koupaliště Flošna patří od včerejšího rána do dnešního večera dalšímu ročníku...

Dva naháči ve městě a opilec s více než čtyřmi promile. Strážníci se...

pátek, 13. září 2019, 18:26

Městská policie řeší každý den desítky různých událostí. Některé z nich jsou nicméně překvapením i pro zkušené strážníky. Nahá...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.