Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Lanovka na Sněžku v listopadu s výjimkou víkendů nepojede

 
čtvrtek, 10. října 2019, 13:30

Kabinová lanovka z Pece pod Sněžkou na Sněžku od 4. listopadu do 6. prosince s výjimkou víkendů nepojede. Důvodem odstávky je pravidelná podzimní údržba. Do plného provozu v zimní sezoně se lanovka rozjede v sobotu 7. prosince. Ceny jízdného pro zimní sezonu zůstanou stejné jako v létě.

Z významnějších servisních úkonů lanovku čeká především takzvaná defektoskopická kontrola lan na obou úsecích, která se dělá jednou za dva roky. "Lano při ní projde magnetickou hlavou, která ukáže případné prasklé dráty lana či vnitřní korozi. Tedy věci, které nejsou normálně vidět," řekl náčelník lanovky Jiří Martinec. Technici také speciálním přístrojem udělají roční diagnostiku ložisek v převodovkách.

Pravidelná údržba se na lanovce dělá vždy na jaře a na podzim a řídí se normami a pokyny výrobce. Především se při ní dělají kontroly pohonů, stanic, tratě, promazávají se kladkové baterie.

Uplynulá letní sezona byla podle Martince z pohledu návštěvnosti nadprůměrná, i když rekordní letní sezony roku 2018 nedosáhla. "Sezonu hodnotíme jako úspěšnou na úrovni roku 2017," řekl Martinec. Od jara roku 2018 platí dospělí za jízdu až na vrchol 230 korun, zpáteční jízdenka je za 430 korun.

Kabinová lanovka je po kompletní výměně v provozu na prvním úseku od prosince 2013, na druhém úseku jezdí od února 2014. Nové zařízení za více než 300 milionů korun nabízí turistům čtyřmístné kabiny místo dřívějších otevřených dvousedaček z roku 1949.

Doba jízdy na vrchol se zkrátila z 25 na 16 minut, kapacita lanovky však zůstala stejná, což byla podmínka ochránců přírody. Ve špičkách se tak u lanovky stále tvoří až několikahodinové fronty.

Napsal(a) ČTK | Foto autovylet.cz
 


 

Kam dál?

Zpřístupnění dalších prostor v nitru Sněžky vyjde na 16 milionů

čtvrtek, 10. října 2019, 09:38

Stavbaři by ještě letos měli začít pracovat na zpřístupnění dalších prostor historického důlního díla Kovárna v nitru Sněžky....

V Krkonoších začala demolice Sokolské boudy

pondělí, 7. října 2019, 15:07

Na Černé hoře v Krkonoších začala demolice Sokolské boudy. Čtyřpodlažní dřevěná budova v typickém červeném nátěru by měla zmizet...

Den velkého smutku! Zemřel zpěvák Karel Gott

středa, 2. října 2019, 10:22

Včera těsně před půlnocí naposledy vydechl Karel Gott. Velká hudební ikona a zároveň osobnost zemřela ve věku 80 let. Zpěvák se...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.