Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Na severu hradeckého kraje se počtvrté narodila vlčata. Myslivci by je ale rádi kvůli redukci stříleli

 
čtvrtek, 19. září 2019, 09:11

Vlci v česko-polském pohraničí Královéhradeckého kraje už počtvrté vyvedli mladé. Vlčí populace je tam stabilní, řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Dvě letošní vlčata v létě zaznamenala fotopast ve Vraních horách u česko-polské hranice na Trutnovsku, které navazují na oblast Broumovska. Teritorium smečky, která čítá podle odhadů pět až sedm vlků, se táhne od Teplic nad Metují v západní části Broumovska až po východ Krkonoš. Takzvanou jádrovou oblastí smečky jsou Vraní hory.

"V polovině července se ve Vraních horách podařilo zdokumentovat pomocí fotopasti Hnutí Duha dva nové vlčí přírůstky. Dobrovolníci Vlčích hlídek v tomto lesnatém pohoří na česko-polské hranici, které se západním Broumovskem tvoří teritorium této vlčí smečky, potvrdili rozmnožování už počtvrté v řadě," řekl Kutal.

První smečka v hradeckém kraji po 250 letech byla zaznamenána roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Od té doby každoročně v regionu vyvádějí mladé s tím rozdílem, že jádrová oblast smečky se postupně přesunula více na západ do Vraních hor.

Ačkoli letos byla smečka prokazatelně posílena minimálně o dvě vlčata, celkový počet vlků na tomto území se podle Kutala příliš měnit nebude. "Loňská či starší mláďata by se totiž již měla osamostatnit a najít si nová území. To dokládají i záběry z fotopastí," uvedl Kutal.

Vlci se dobře přizpůsobují 

Nejvíce vlků ve Vraních horách zoologové zaznamenali v prosinci 2018. Na záběrech z fotopastí bylo sedm jedinců včetně tří odrostlých mláďat. "Narození vlčat čtvrtým rokem po sobě ukazuje, že vlk je schopný se dobře přizpůsobit i k životu v člověkem relativně hustě obydlené a využívané krajině. Přestože vlků každoročně v širší oblasti (Broumovska) přibývá, nelze říci, že by stejným tempem rostl i počet útoků na hospodářská zvířata. Naopak jich registrujeme méně," uvedl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka.

Vlci na severu hradeckého kraje za poslední čtyři roky zadávili stovky ovcí, koz, telat a ulovili stovky kusů divoké zvěře. Pokles nahlášených případů podle Kafky souvisí i s tím, že hospodáři svá stáda lépe chrání.

V česko-polském pomezí mezi Krkonošemi a Orlickými horami jsou zřejmě dvě vlčí smečky. "Další smečka, která zasahuje do oblasti CHKO Broumovsko, má jádrovou část teritoria v Národním parku Góry Stolowe v Polsku. Její pravděpodobní členové jsou pozorováni nejčastěji v okolí Broumovských stěn," uvedl Kutal.

Stopy dvou jedinců zaznamenaly Vlčí hlídky také v Javořích horách u Ruprechtic na Broumovsku. Letos v červnu turista dokonce vlka vyfotil u vyhlídky na Ruprechtickém špičáku. "Javoří hory jsou tedy další možnou oblastí výskytu smečky, společně s nedalekými polskými Sovími horami, kde byly v zimním období stopy vlků také nalezeny," řekl Kutal.

Myslivci chtějí počet vlků redukovat

V severním pohraničí Královéhradeckého kraje a na přilehlém území Polska žije podle odhadů ve dvou smečkách až 15 vlků.Někteří místní hospodáři a myslivci s návratem vlků nesouhlasí a zažalovali stát.

U českých soudů se domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků redukován. U nižších soudních instancí neuspěli. V květnu se také připojili k mezinárodní akci za ochranu pastevectví před vlky, když ve Vernéřovicích na Broumovsku zapálili protestní vatru.

Vlci se do česko-polského pohraničí na severu Královéhradeckého kraje rozšířili zřejmě z Lužice v polsko-německém pomezí, patří k takzvané populaci nížinných vlků. Vědci získávají vzorky pro zjištění DNA vlků z pobytových stop, které většinou zajišťují v terénu tzv. Vlčí hlídky.

Napsal(a) ČTK | Foto Zoo Olomouc
 


 

Kam dál?

O ekologického Oskara bojuje deset projektů. Kvalita přihlášených...

středa, 18. září 2019, 11:45

Celkem deset inovativních projektů soupeří v ekologické soutěži E.ON Energy Globe, která letos odstartovala už pojedenácté....

Řidič natočil nebezpečný průlet letadla nad D11

pondělí, 16. září 2019, 11:07

Nečekaný zážitek prožili řidiči na dálnici D11. Nad jejich hlavami totiž prosvištělo letadlo, které letělo jen těsně nad dálnicí....

Tendr na autobusovou dopravu byl zrušen. Jeden z účastníků podal...

neděle, 15. září 2019, 17:31

Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil výběrové řízení na zajištění veřejné autobusové dopravy v Královéhradeckém...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSR tlakem na řešení emigrace z NDR uspíšila pád berlínské zdi

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.