Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jedná se o blog, názory redakce se nemusí s názory autora shodovat

PLÁN ÚTĚKU: Konec?

 
středa, 27. března 2019, 09:42

Až budete tohle číst, tak budu mít za sebou už rok. Rok, co jsem zavřenej, rok, co jsem přišel o svobodu, rok, co se mně komplet změnil život. A dnes vám napíšu, co se změnilo za takovou krátkou „pro mě strašně dlouhou“ dobu.

Přesně před rokem jsem se dostal do vazební věznice Brno. Už od začátku jsem věděl, že moje rodina je na pokraji rozpadu a věděl jsem i to, že z basy to asi nezměním. Takže už v prvních dnech, co jsem byl za katrem, jsem měl v hlavě útěk, nic jiného. Přemýšlel jsem, jak, kdy a kde – když si vezmu něco do hlavy, tak jde všechno stranou. Netrvalo to dlouho a během měsíce jsem se dostal ven.

Musím přiznat, že to byl opravdu nadlidský úkol, a dnes bych to už nezvládl, jak psychicky, tak fyzicky. Další plán byl jedinej, a to byla moje rodina, moje žena a hlavně moje dcera! Udobřit se, připravit je, užít si každou minutu s nimi. Po strašně dlouhých dvou měsících venku se povedlo. Ale věděl jsem, že nic netrvá věčně, takže jsem se pomalu chystal zpátky. Ani nejhoršímu nepříteli bych nepřál to, co jsem zažíval. Ne jenom já, ale i lidi kolem mě. A dnes po roce vím, že bych to už neudělal, ne kvůli mně, ale právě kvůli těm lidem okolo. 

Takže přišel ten den, na den přesně, co jsem byl na útěku 2 měsíce. 4 policejní auta, zásahovka, psovodi. A už jsem věděl, že jdu zpátky. Když jsem dostal pouta na ruce, všechen ten tlak ze mě spadnul. Nebránil jsem se, prostě jsem dělal, co chtějí. Pod ruce zásahovky se ale už dostat nechci. Parta buze*antů, co si myslí, že jsou strašně drsní. Na co se zmohli? Jenom na to, že když jsem měl zavázané oči a ruce v poutech, tak se ve čtyřech na mě vrhnout a pořádně mě zliskat, až jsem slyšel křupat žebra. Odpověděl jsem jim na to smíchem. Když se mě jeden z nich zeptal, jestli mě to za to stálo, odpověď zněla ANO. Pár dní pekla v Brně a už jsem to pádil do Valdic. Už od začátku jsem si myslel, že to nezvládnu. No 9 měsíců tady uteklo jako voda a já stále žiju.

Mimochodem, víte, kde jsem se poprvé viděl, když jsem byl na útěku? Právě tady na Drbně, takže mě napadlo kontaktovat redaktora a zkusit napsat pár věcí, jak to všechno doopravdy bylo, že opravdu nejsem vrah. 

PLÁN ÚTĚKU: Čtete další díly  

Takže jsem začal psát, možná jsem si naivně myslel, že změním názory pár lidí, možná jsem chtěl jenom dokázat, že je i pár lidí, co jsou zavření a nejsou bezcitní, bez mozku a bez srdce. Chtěl jsem ukázat, že vězni nejsou jenom povaleči z vašich daní. Chtěl jsem ukázat, že se tady k „lidem“ chovají jako k prasatům, jako k dobytku, jako k odpadu.

A co jsem tím vším dokázal? Vůbec nic… No možná to, že jsem si udělal spoustu nepřátel v tom nejhorším vězení. Naivně jsem si myslel, že to někdo pochopí, že s tím někdo něco udělá. Ale pochopil jsem, že na to nikdo nemá koule. Proti státu nikdo nikdy nepůjde. Takže jsem na to opět sám. 

Kolikrát jsem přemýšlel, že s tímto psaním skončím. Na druhou stranu, když už jsem s tím začal, proč končit. Skončit, to je přesně to, co chtějí. Nejhorší na tom všem je, že si nemůžu psát to, co chci já, ale to, co chtějí ti nahoře. Ty problémy mně za to nestojí.

Za 6 měsíců můžu žádat o podmíněný trest, takže musím sekat latinu. Ale víte co? Kašlu na to! Budu v tom dál pokračovat. Budu si psát to, co chci já. 

Zeman je pičus a Valdice stále stojí za hovno. :D  


Rubrika PLÁN ÚTĚKU je unikátním svědectvím vznikající přímo v prostředí českého vězeňství.  Vyprávěčem je odsouzený muž, který se rozhodl riskovat svobodu, aby získal zpět svou rodinu. O svém útěku z brněnské věznice vypráví v 1. díle. 

Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

Příběhy od plotny: Lístky na Tyla za desítku aneb Kazma bude ukazovat...

čtvrtek, 7. února 2019, 17:00

Jsem jenom obyčejná hradecká holka, prolezlá ironií a sarkasmem, která si se spisovným jazykem netyká a jedinou lásku chová k...

PLÁN ÚTĚKU: Domov zvířat

čtvrtek, 7. února 2019, 11:15

Celou tu proklatě dlouho dobu, celých proklatě dlouhých 8 měsíců, co jsem tady, jsem se snažil chovat jako člověk, se všema sem...

PLÁN ÚTĚKU: 23 hodin

čtvrtek, 24. ledna 2019, 11:05

Můj soud skončil docela špatně. No teda jak se to vezme. O domácí vězení můžu žádat až po jedné polovině trestu. Ale proč tedy...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Kvůli viru rybáři v Praze utratili na 120 tun ryb

Ve dvou pražských rybnících ve Vinoři se vyskytla kapří herpes viróza. Rybáři tak museli utratit na 120 tun ryb, aby zamezili další nákaze. Rybníky teď vypustí, vysypou vápnem a nechají šest týdnů ladem, řekl za Český rybářský svaz Pavel Vrána. Koi herpes viróza postihuje koi kapry, tedy ozdobné barevné druhy, i kapry obecné.

ČSSD má podle Babiše jasně říct, pokud si nepřeje být ve vládě

Pokud si sociální demokraté nepřejí být ve vládě, měli by to jasně říct. Televizi Prima to v pátek řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Chválí si sice spolupráci s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, sociální demokraté jsou ale podle něj nejednotní a neustále hledají argumenty, proč ve vládě nebýt. ANO a ČSSD mají na mnoho věcí rozdílné názory a pokud to tak bude pořád, není to dobrá situace pro budoucnost koaliční vlády, míní Babiš. Hamáček na twitteru reagoval, že ČSSD si ve vládě přeje být, ale za předpokladu, že bude dodržována ústava a rozpočet umožní fungování jejích ministerstev.

Klíšťovou encefalitidou se v Česku letos nakazilo zatím 297 lidí

Klíšťovou encefalitidou se letos v Česku nakazilo do konce července 297 lidí. Více než třicet případů bylo zaznamenáno ve Středočeském, Pardubickém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nemocných zřejmě kvůli delší inkubační době ještě přibude. Loni bylo případů za celý rok přes 700.